Ekonomické stavby, s.r.o. – výstavba rodinných domů

Veřejný sektor preferuje nižší schodek rozpočtu na příští rok

vydáno: 05.09. 2018

Schodek státního rozpočtu by měl být dle zástupců veřejného sektor nižší, omezit by se měly zejména výdaje. Státní investice by se měly zaměřit především do oblasti inovací a infrastruktury, kterou veřejný sektor vnímá jako podprůměrnou. Vyplývá to ze Studie veřejné správy 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností Elanor.

Pro nižší schodek státního rozpočtu na příští rok se vyslovila většina zástupců veřejného sektoru (60 procent), dvě pětiny (39 procent) z nich naopak vnímají schodek ve výši 50 miliard korun jako přiměřený. Zvyšování státního dluhu v době ekonomické konjunktury by si přálo pouze 1 procento představitelů veřejné správy.

"Schodek státního rozpočtu v době ekonomické konjunktury zvyšovat nelze, určitě bych s jeho navýšením nesouhlasil, spíše s optimalizací výdajové stránky rozpočtu směrem k vyšší efektivitě vynaložených nákladů, což ostatně zmiňuje většina oslovených lídrů ve veřejném sektoru. To neznamená ihned snižování počtu státních úředníků, ale spíš vyšší míru automatizace a optimalizace některých procesů,“ říká Tomáš Grec, generální ředitel společnosti Elanor spol. s r.o.

Snížit by se měly především výdaje státu (uvedlo 98 procent úředníků). Pokud by měl stát zvyšovat své investice, pak do klíčových oblastí jako je výstavba a infrastruktura (3,8 bodu na škále -5 = maximální snížení investic až 5 = maximální zvýšení investovaných prostředků), výzkum a vývoj (3,6 bodu), školství (2,8 bodu) nebo digitalizace (2,8 bodu).

Ministr životní prostředí ČR, Richard Brabec zmiňuje nutnost koncepčního přístupu k vládním výdajům v budoucnosti: „Pro budoucí rozvoj České republiky jsou klíčové dlouhodobé investice. Proto vláda připravuje tzv. Národní investiční plán, zhruba desetiletý investiční plán, který by měl nastartovat dlouhodobý rozvoj postavený na rozumném plánování. Investiční plán vlastně poprvé v moderních dějinách státu mapuje projektové záměry nejen ministerstev, ale i krajů, měst a obcí. Naším cílem je zjistit, jaké jsou vlastně potřeby České republiky, do čeho chceme a můžeme investovat, protože zdroje nejsou neomezené, a také jak spolu investice různých segmentů veřejné správy souvisí.“ „Stát by měl investovat především do kvalitního podnikatelského prostředí tak, aby naše země byla schopna do budoucna nejen udržet, ale i zvýšit svoji konkurenceschopnost. S tím se pojí i reforma vzdělávacího systému, podpora výzkumu a inovací, investice do infrastruktury či elektronizace veřejné správy. Díky přátelskému podnikatelskému prostředí v kombinaci s kvalitním prostředím pro život bychom byli schopni mimo jiné udržet více kapitálu v České republice, a do určité míry tak vyřešit problém masivního odlivu zisků firem do zahraničí,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. Obdobný názor má iZbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury: „Z makroekonomického pohledu považuji za vhodné upřednostňovat směřování finančních prostředků do oblastí s nejvyšší přidanou hodnotou, které posilují dlouhodobé strategické postavení České republiky v mezinárodní dělbě práce. Z toho úhlu pohledu do žádoucího strategického směřování především patří dopravní infrastruktura, protože je základem pro komunikaci a pohyb produktů a služeb.“ Potřebu investic do výzkumu a vývojezmiňuje Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR: „Výzkum, vývoj a inovace jsou pilířem znalostní ekonomiky ČR. Investice do daných sektorových oblastí jsou proto zcela klíčové pro posilování mezinárodní konkurenceschopnosti hospodářských odvětví ČR, jakož i pro adresování stěžejních socioekonomických výzev české společnosti. Efektivní zacílení veřejných investic do výzkumu, vývoje a inovací je cestou ke zvyšování prosperity, resp. blahobytu české populace a jejího progresivního rozvoje v rámci evropského společenství. Společně se sektorem vzdělávání představují investice do výzkumu, vývoje a inovací investice do budoucnosti ČR“.

Nutnost investovat do digitalizace veřejné správy zmiňuje ministr vnitra ČŘ, Jan Hamáček: „Stát by měl daleko více investovat do uživatelské přívětivosti informačních systémů ve veřejné správě a do propojování jednotlivých systémů napříč veřejnou správou. Do současné doby podobné snahy podporovala převážně EU, konkrétně formou strukturálních fondů, což je stav, který není dlouhodobě udržitelný. Naopak by stát mohl ušetřit na některých provozních smlouvách a na údržbě starých a nepříliš využívaných informačních systémů.“

„Stát musí nepochybně začít více investovat do infrastruktury. V porovnání s jinými evropskými zeměmi máme nevyhovující dálniční síť, nevyhovující železniční síť, zastaralé infrastrukturní stavby, které potřebují rekonstruovat a modernizovat. Investice v tomto sektoru jsou klíčem k dalšímu rozvoji i přílivu kapitálu. Další oblastí, kde zaostáváme, je pak úroveň elektronizace státní správy a její pružnosti,“ říká Ivo Valenta, místopředseda Senátu ČR. „Stát by měl více investovat do digitalizace, především vysokorychlostní internet by měl být občanům dostupný po celé zemi. Současný stav eGovernmentu v České republice se bohužel jeví jako ne zcela uspokojivý. Důležité je rovněž urychlení přípravy a výstavby dálnic a silnic a začít s přípravou vysokorychlostní železnice.  V neposlední řadě by měly být podpořeny produktivní investice pro malé a střední firmy, které vytvářejí přidanou hodnotu a primárně se zaměřují na technologický rozvoj,“ vyjmenovává nutné oblasti rozvoje Miloslav Stašek, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR. „Stát by měl investovat určitě více do vzdělání, kde bychom měli lépe zaplatit učitele a investovat do technologií. Zcela určitě více do dopravní infrastruktury, kde nemáme dobudovánu páteřní síť dálnic a jsme „černou dírou“ v srdci Evropy. Zkrátka více investovat do budoucnosti (vzdělání) a do rozvoje ekonomiky (doprava, vysokorychlostní internet). Naopak by měl stát zásadně přehodnotit sociální systém v tom smyslu, aby mohl přidat opravdu potřebným, a na druhé straně zrušit sociální dávky těm, kteří si jimi jenom přilepšují, ale ve skutečnosti je nepotřebují,“ shrnujePetr Gazdík, poslanec Poslanecké sněmovny PČR. 

Zástupci veřejného sektoru považují aktuální stav dopravní infrastruktury jako podprůměrný (3,5 bodu na škále 0 znamenající velmi špatnou kvalitu a 10 znamenající výbornou kvalitu infrastruktury). Informační a komunikační infrastruktura je veřejnou správou hodnocena jako průměrná (5,4 bodu), občanská infrastruktura pak jako mírně nadprůměrná (6 bodů).

„ČR má v rámci EU i celosvětově podprůměrnou dopravní infrastrukturu. Kvalita silnic je též podprůměrná, silnice nejsou na současnou hustotu provozu dimenzovány. Velmi špatný je stav mnohých mostů. Hustota silniční sítě je srovnatelná s Evropou, ale celková délka dálnic na rozlohu a jejich kvalita je výrazně horší. Stát by měl investovat do nových tratí pro vysokorychlostní železnice a dokončit dálniční síť, což by zvýšilo přepravní kapacitu a zlepšilo obchodní vztahy mezi okolními zeměmi,“ shrnuje stav Ivana Kárová, tajemnice města Benešov. „Kvalita infrastruktury se i přes nesporné investice zejména v posledních dvou programového období EU vyznačuje deficitem, což je do značné míry dědictví minulosti (podobně jako v ostatních postkomunistických státech). Je třeba, aby se stát zaměřil na dobudování/modernizaci páteřní infrastruktury (např. VRT),“ říká František Kubeš, vedoucí oddělení urbánní politiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. „Je velmi smutné, že se od 80.let doposud nepodařilo spojit nejvýchodnější a nejzápadnější část republiky dálnicí, která by dokázala pojmout současný nárůst automobilové dopravy. To vůbec nehovoříme na téma modernizace rozvodových soustav, repasi čistíren odpadních vod včetně kanalizačních a vodovodních řádů a bytostně aktuální téma hospodaření s vodou se přímo dotýká i našeho města i regionu,“ komentuje Věra Palkovská, starostka města Třinec.

 „Hodnotím ji jako zanedbanou a nedostatečně rozvinutou. Doba potřebná pro získání patřičných povolení je dlouhá a v zásadě se nedá plánovat, jelikož stavební legislativa je u nás nedokonalá a povolovací procesy se nekonečně vlečou. Z hlediska moderní dopravní infrastruktury jsme v evropském srovnání v zásadě nekonkurenceschopní,“ hodnotí kvalitudopravní infrastruktury Libor Lukáš, předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě. Jeho slova potvrzuje Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: „V tomto máme stále značné rezervy, je nutné se zaměřit na rozvoj oblastí, které sníží administrativní náročnost, urychlí rozhodovací procesy a zamezí například ekoterorismu.“ Pomalost rozhodovacích procesů kritizuje i Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema: „Míra celkové byrokratizace je v Česku bohužel obrovská. K tomu je nutné přičíst fakt, že se úředníci musí neustále proškolovat, aby si osvojili změny v zákonech. Zároveň u řady z nich zaznamenáváme obavu a někdy i nechuť cokoliv nového vůbec povolit.“

Nedostatečnou rozvinutost informační a komunikační infrastruktury zmiňuje například Petr Gazdík, poslanec Poslanecké sněmovny ČR: „Pokrytí vysokorychlostním internetem není všude dostatečně zabezpečeno - dnes je to už základ a dokonce v mnoha případech i možnost pracovat třeba z domova.“„Nutno je podpořit rozvoj vysokorychlostních datových sítí“, potvrzujeTomáš Kotyza, ředitel Krajského úřad Moravskoslezského kraje. „Velká chyba nastala zprivatizováním vodohospodářské, energetické a informační infrastruktury,“ dodává Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků.

Archiv článků

Nejhledanější kategorie

stavební firmy , zámečnictví , truhlářství , kovovýroba , stavební prvky , plastová okna , izolace a zateplení , stavební poradenství , prodej stavebnin , garážová vrata , zemní práce , autodoprava , dekorativní stavební prvky , ocelové konstrukce , podlahové krytiny , výroba stavebních prvků , elektroinstalace , výroba z betonu , výroba oken a dveří , dřevostavby